S Jaroslavem Duškem jsme mluvili o tom, jak přistoupit k současné situaci a ke strachu z ní. „Můžeme docházet k různým závěrům, včetně toho, že všichni umřeme. Ale to je jedno. Podstatné je, kdo jsme v přítomnosti – jestli uzlíček nervů, který se třese před životem, nebo jestli jsme připraveni na spolupráci s ním,“ říká.
Krmení démonů je terapeutická metoda vycházející z tisíc let staré tibetské buddhistické praxe. Američanka Tsultrim Allione ji upravila tak, aby byla snadno přístupná západnímu člověku – a nabídla nám tak nástroj, díky kterému se můžeme vyvázat z pout našich vlastních negativních emocí a problémů, které nás oslabují.
Proč je dobré se k výzvám, které před nás klade život, stavět čelem? Protože „existují elegantnější způsoby putování do Ninive, než v břiše velryby“. Alberto Villoldo v knize Přechodové rituály pomocí biblického příběhu o Jonášovi a velrybě vysvětluje, že Bůh nás vždy dovede tam, kde máme být. Pokud odmítáme slyšet jeho volání, vzdorujeme mu, nebo tvrdíme, že není v našich silách jej následovat, naše cesta na místo určení bude pravděpodobně delší a méně příjemná, ale cíli se nevyhneme.
Nová kniha lékařského antropologa a šamana Alberta Villolda Přechodové rituály může svému čtenáři posloužit jako průvodce životní cestou. Upozorňuje na sedm přechodů, které potřebuje zvládnout každý člověk. Neprojde-li jimi v pravý čas, začnou jej vysilovat jeho vlastní toxické emoce. Když ale přechod zvládne, jeho život naplní mír, vědomí vlastní síly a láska.
"Astrologie nám může ukázat, jaké téma pro nás bude v daném období důležité, takže může posloužit jako dobrá inspirace pro práci na sobě.“ říká odbornice na duchovní astrologii Tatjana Micić. Co očekává od roku 2020?
Do oltáře začneme vkládat energii už v okamžiku, kdy nás poprvé napadne, že jej chceme vytvořit. Pokračujeme v tom, když vybíráme předměty, z nichž jej chceme sestavit, i při jeho samotné tvorbě. Rituál zasvěcení je přesto důležitá část práce. Celý proces završuje, pečetí a umožňuje nám si plně uvědomit jeho význam.
Osobní oltář můžeme vnímat jako symbolický obraz našeho života a srdce – jako předobraz reality, kterou chceme vytvářet. Čas, který strávíme prací s oltářem, je časem, který věnujeme sami sobě. Ať už u něj rozjímáme, či rozmlouváme se svými předky.
Zuzana Pišteková přijela do Maitrey strávit pět dní s dánským lékařem Sørenem Ventegodtem a jeho ženou Pavlínou Kordovou. Co k tomu Zuzanu přivedlo a jak své rozhodnutí hodnotí s půlročním odstupem?
Výběr předmětů, z nichž postavíme svůj osobní oltář, je dobré provádět především intuitivně. Zkušení tvůrci těchto pomocníků na cestě k sobě však doporučují vybavit je symboly pěti živlů. Jde o základní předpoklad pro to, aby byl oltář v energetické rovnováze.
Mnoho domácích rituálů má svá místa. Zuby si čistíme v koupelně před zrcadlem. Snídáme u jídelního stolu. A do svého Srdce se dostáváme u oltáře. Těch, kteří mají doma vlastní oltář, přibývá. My jsme se ptali, jak jej vytvořili a k čemu jej používají.
Duchovní pouť nemusí vést nutně do Santiaga, ani na Velehrad. Vůbec nemusíme chodit daleko. Důležité je, abychom při ní udělali aspoň malý krok k sobě.
Prožít šťastné a veselé Vánoce není samozřejmost. Na to, jak to udělat, jsme se zeptali Oshova transformativního tarotu. Jeho odpověď zní: Překonání chamtivosti. K hlubšímu pochopení významu této rady může posloužit výklad karty a příběh o hindském světci Náradovi, který se k ní váže.
